+420 704 373 444
info@tenaza.cz

6 způsobů, jak zajistit, aby se čtenáři nenudili

6 způsobů, jak zajistit, aby se čtenáři nenudili

Tipy pro copywriting

V komedii Připoutejte se, prosím zachrání jeden z pasažérů posádku ohroženého letadla. Jde o bývalého neúspěšného pilota Teda Strikera, který se v nouzi chopí řízení letounu. Ještě než to ale udělá, vypráví postupně několika spolucestujícím svůj milostný příběh. Ten je ovšem tak nudný, že posluchači raději spáchají sebevraždu, než aby celou love story vyslechli až do konce.

Nebuďte jako Striker!

Tato vtipná filmová nadsázka ukazuje, že když chcete někomu něco sdělit, musíte to umět. Sebestředný Striker se potřeboval vypovídat a nebral ohled na své posluchače. To si úspěšný autor, copywriter nebo textař nemůže dovolit. Jak na to, abychom se vyvarovali zbytečných chyb a čtenáře nenudili?

Vyvarujte se veškeré „vaty“. Nikdo nechce ztrácet čas dlouhým čtením, toužíme jít přímo k věci. Zejména pro začínající copywritery může být toto pravidlo nad jejich síly. Chtějí všechny informace, které získali, předat dál. Nebo jim chybí nadhled a neumějí rozeznat zrno od plev. Každopádně zapomínají na čtenáře, a to je špatně. Neumí se vcítit do jeho kůže, aby posoudili, zda je délka textu ještě únosná. Proto někdy zabíhají do zbytečných detailů a nepodstatných souvislostí.

Uhoďte hřebíček na hlavičku

Vyhněte se krkolomným obratům a nepoužívejte je samoúčelně. Pište jasně, logicky, srozumitelně. Nazývejte vše pravými jmény, abyste předešli zbytečnému nedorozumění. Jděte k jádru věci, ale mějte zároveň na paměti, že ne každý je odborník. Někdy to bez doplňujících informací prostě nejde. Rozhodně si hlídejte, ať se neodkloníte od původního tématu. Nenafukujte článek jen proto, že jste placeni za normostranu a chcete jich odevzdat co nejvíc. Představte si, že tento text čte laik. A vy ho chcete získat, ne hned na první dobrou odpudit.

Pište dobře, ale nefrajeřte

Čtenáře stejně tak nezajímá, že umíte žonglovat se slovíčky a chcete se blýsknout vynikající gramatikou. Rodný jazyk by měl zvládnout i maturant. Přesto se z drtivé většiny maturantů spisovatelé, blogeři ani copywriteři nikdy nestanou. K tomu je zapotřebí něco víc. Mít talent a zdokonalovat průběžně řemeslo.

Třeba tak, že si dáte pozor, abyste čtenáře neukolébali ke spánku dlouhými souvětími. Střídejte délku vět, udržíte tím lépe jeho pozornost. Není snad nic horšího, než když chcete vměstnat všechno do jedné věty, ale nevíte, jak to uspořádat, takže se do toho postupně zamotáte, zapomenete, co jste chtěli říct, tudíž úmysl je sice dobrý, nicméně výsledek se nedostaví, což se nedozvíte hned, protože…. Cože? Že se v tom ztrácíte? Pak je to v pořádku. To byla ukázka, jak se informace skládat nemají. Držte se tématu a pamatujte na to, že každá věta by měla mít hlavu a patu.

Bez odstavců to nejde

Textu prospěje, když ho uspořádáte do většího počtu odstavců. Ocení to zejména lidé s fotografickou pamětí. Takovéto členění vnímáme pozitivně, lépe se v článku orientujeme. Příliš dlouhé odstavce působí hutně, nepřehledně a mohou zbytečně odrazovat. Ne všichni máme kouzlo osobnosti a talent jako třeba spisovatel Bohumil Hrabal, který si mohl dovolit takové hrátky s textem, které jsou pro nás ostatní tabu. 

Neupadejte ani do opačného extrému. Příliš krátké věty, spousta odstavců a mezititulků vyvolává chaotický dojem a působí roztříštěně.

Vyvarujte se cizím, málo používaným slovům. Ne každý jim rozumí a jen málokdo chce číst text se slovníkem v ruce. To samé platí i pro odborné profesní výrazy, žargon, slang nebo dialekt.

Když to jde, odlehčete oznamovací věty větou tázací. Tím narušíte monotónní rytmus, změníte styl a docílíte toho, že čtenář zbystří. Nechcete nikoho unavit, cílem je získat pozornost.

Informujte, ale pozor na styl

Volte ke každému tématu vhodnou, přiléhavou stylistiku. I o vážných tématech se dá psát vtipně, ovšem chce to značnou dávku citu. Styl by měl odpovídat obsahu. Je to individuální ingredience, která od sebe autory navzájem odlišuje. Každý z nás jinak vnímá realitu, lišíme se citem pro detail, používáme odlišné výrazy, když chceme popsat své emoce nebo myšlenkové pochody.

Kromě toho, že autor předává informace a své vidění světa, mělo by mu záležet i na tom, jak to udělá. Je skvělé, když slova přirozeně plynou, myšlenky na sebe navazují a vyvolávají pohodu a touhu ve čtení pokračovat.

Nebuďte však zbytečně familiérní, nepoužívejte klišé a nesklouzněte k povrchnosti. Mějte stále na zřeteli, pro koho píšete a co chcete sdělit.

Kultivujte svoji slovní zásobu

Snažte se, abyste neopakovali stále stejné výrazy. Někdy se tomu neubráníte, ale zkuste si s textem víc pohrát. Když je sdělení kostrbaté a v jedné větě nebo odstavci se často vyskytuje stejné slovo, ať už podstatné jméno, zájmeno nebo sloveso, působí to amatérským, školáckým dojmem. Uvedu příklad: Voda je základem života. Bez vody bychom nemohli žít. Každý z nás by proto denně měl vypít jeden až dva litry vody, aby byl zdravý. Samá voda! Lze to přitom vyjádřit třeba takto: „Voda je základem našeho života, bez ní bychom nepřežili. Denně bychom jí měli vypít jeden až dva litry.“ Možností, jak původní text nahradit, je bezpočet a vy sami stoprocentně přijdete na další a mnohem lepší.

A ta nejlepší rada, jak čtenáře neunavit? Pište tak, aby to bavilo především vás samotné. Pak je tu obrovská šance, že své nadšení předáte dál a článek splní svůj účel.